Drahé kovy a kameny

Zlato

Zlato je jedním z mála přírodních kovů, které v zemi nacházíme v použitelném stavu, aniž bychom je museli čistit nebo tavit. Dalšími takovými kovy jsou stříbro, měď a platina.

zlato_drahy_kov_material_zlatnictvi_salaba_zlatnicke_studio

SEZNAMTE SE SE ZLATem

Pro výrobu šperků bylo zlato známo a vysoce ceněno již dávno ve starověku. Zlato bylo známo již v dávno ve starověku. Nejstarší naleziště zlata byla odkryta pravděpodobně před 5 000 roky př. n. l. v Indii, odkud se dostalo do Babylónie a Persie. V Egyptě se těžilo též v této době v Núbii. Féničané znali způsob dobývání a zpracování zlata dříve než Řekové a Římané. 

 

Zlato se nachází téměř na celém světě. Nálezy zlatých ložisek v průběhu 19. století byly až neuvěřitelné. Baly to léta „zlatých horeček“ v USA - na Aljašce a v Kalifornii, v jižní Africe, Austrálii a na Sibiři. 

 

V Čechách se zlato dolovalo a rýžovalo asi v 8. století, a to na zlatonosných řekách Otavě a Blanici, jejichž písky byly na tento kov bohaté. Nejznámější doly na zlato byly u Jílového, kde bylo zlato zarostlé v křemenných žilách. Ve 13. a 14. století se dobývalo zlato v Kašperských Horách, kde se v malém množství těží i dodnes. 

zlato_material_drahy_kov_granulat_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio_1

 

VÝSKYT ZLATA V PŘÍRODĚ


V přírodě se vyskytuje nejčastěji ryzí v podobě zrnek nebo šupinek, a to buď v křemenných žilách, které prostupují horniny, nebo v náplavech vzniklých odplavením zvětralých zlatonosných hornin.

Větší kousky, tzv. valouny se vyskytují velmi zřídka. Jeden z největších valounů zlata byl nalezen v Austrálii a měl hmotnost 70,9 kg. Další velké valouny byly objeveny v USA, Rusku, jižní Africe a Brazílii. V menším množství bývá zlato přimíseno v kyzech - pyritech.

Předpokládá se, že do dnešního dne se na světě vytěžilo dolováním a rýžováním asi 117 tisíc tun tohoto drahého kovu. 

zlato_drahy_kov_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio


Zlato má překrásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Barva zlata závisí na množství a druhu příměsí, které obsahuje. Přírodní zlato je typicky zažloutlé, avšak při použití ve zlatnictví podle zakázky se jeho barva mění a zvyšuje se jeho tvrdost. 

Přidá-li se stříbro, platina, nikl nebo zinek, vzniká světlé nebo bílé zlato. Přidáním mědi vzniká červené nebo růžové zlato.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Zlato (Au) má hustotu 19,3 kg/dm3 a má teplotu tání 1 063 °C. Zlato má krásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Je velmi měkké (T - 2,5). Je to nejkujnější a nejtažnější kov na Zemi. Dá se vytepat na tloušťku až 0,0001 mm.

Z 1g ryzího zlata lze vytáhnout tenký drátek až 1 km. Na vzduchu je stálé. Rozpouští ho lučavka královská, rtuť a kyanid draselný a kyanid solný. 

zlato_material_drahy_kov_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio_1

RYZOST ZLATA

Ryzost zlata je určena podílem přítomného ryzího zlata ve slitině a vyjadřuje se jednotkou zvanou karát - kt. Nejčistší zlato má 24 karátů, zatímco 18karátové zlato má 75% čistého zlata a  14karátové zlato má 58,5% čistého zlata. Ve zlatých špercích zbývající podíl slitiny se nejčastěji používá stříbro. Mimo jiné se používá také platina, palladium, měď, zinek, nikl a kadmium.

Ryzí zlato se používá velmi málo, jedině ve zlatotepectví a při pokovování v chemických a technických odvětví. Cena zlata na světových trzích se udává na jednu trojskou unci - 31,1 g.

 zlato_material_drahy_kov_granulat_prsteny_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio

VÝHODY ZLATA

Zlaté šperky jsou vhodné pro všechny typy zákazníků s citlivou pokožkou a nebo alergií na obecný kov. 


Další výhodou zlata je, že uspokojí jakékoliv zákazníkovo přání, co se barvy kovu týče. Na výběr je totiž ze žlutého, bílého i růžového zlata. Žluté zlato je tradiční a klasické. Bílé zlato sluší světlejší pokožce a v posledních letech jeho obliba velmi vzrostla stejně s poptávkou po platině. Aktuálně nejmodernější je růžové zlato, které něžně ladí s odstínem kůže. Hodí se zejména pro mladé moderní ženy.


Hodnota zlatého šperku v čase neklesá. V dobách nouze v nich máte uloženou investici. 


Všechny naše zlaté šperky SALABA vyrábíme z 14kt i 18kt z bílého, žlutého i růžového zlata.

zlate_prsteny_zasnubni_snubni_sety_bile_zlato_zlute_zlato_ruzove_zlato_zlatnictvi_salaba_zlatnicke_studio_1

Platina

Platina se používá po tisíce let a je jedním ze tří drahých kovů – zlata, stříbra a platiny. Má punc nejvzácnějšího a nejdražšího drahého kovu.

platinovy_prsten_na_miru_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio

SEZNAMTE SE S PLATINOU

Platina je objevena v Evropě teprve v 16. století jako šedobílý neroztavitelný kov. Staří Řekové a Římané zřejmě platinu znali, neboť ve spisech Pliniových se mluví o kovu bílé barvy, který se objevuje společně se zlatem ve zlatonosných pískách a je těžší než zlato.

Teprve roku 1750 bylo zjištěno, že platina má jiné vlastnosti než zlato a stříbro. Název platina vznikl ze španělského slova plata, což znamená stříbro. Platina byla též nazývána bílým zlatem, a to jako slitina zlata a železa. 


Později v roce 1777 byla platina důkladně prozkoumána a bylo zjištěno, že je to prvek se specifickými vlastnostmi, které se značně liší od vlastností zlata a stříbra. Nachází se velmi málo čistá – ryzí, většinou je ve sloučeninách s platinovými kovy, zlatem, niklem a jinými kovy.

  platinovy_sperk_na_zakazku_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio_1


Nejvíce se platina používá v klenotnictví
, dále v chemickém průmyslu, v lékařství a v nových odvětvích moderní průmyslové výroby. Platinové kovy také najdeme pod názvy palladium, rhodium, ruthenium, osmium a iridium. Barvou se podobají platině, mají však rozdílné fyzikální vlastnosti. Platina je považována za 10x vzácnější drahý kov, než zlato.


Palladium
 je světlejší barvy než platina a má vysoký kovový lesk. Ve zlatnictví se používá ve slitinách se zlatem a stříbrem. Vzniká tak měkká slitina bílého zlata, které se používá k zasazování drahokamu do šperků.

 

Rhodium se ve šperkařství používá při pokovování šperků tzv. rhodiování. Zlaté šperky mají přirozeně nažloutlou barvu a pro docílení zářivě bílého efektu se šperk na konci výrobního procesu vždy rhodiuje a tím získá zářivě bílou barvu. Někteří zlatníci tento poslední krok nepraktikují, jelikož chtějí přiznat přirozenou barvu zlata, v našem zlatnickém studiu SALABA šperky z bílého zlata vždy rhodujeme.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Platina (Pt) má hustotu 21,5 kg/dm3 a teplotu tání 1 773 °C. Platina je barvy černobílé a má vysoký lesk. Je tvárná, kujná, měkká a houževnatá. Na vzduchu je stálá. Odolává hydroxidům a kyselinám a na rozdíl od stříbra se nezakaluje. Rozpouští ji jen horká lučavka královská. 

Platina je velmi vzácný drahý kov, ročně se vytěží pouze okolo 200 tun. V porovnání se zlatem, či jiným drahým kovem je toto pouze zlomek. 

 platinovy_sperk_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio

 

VÝHODY PLATINY

Platina je antialergický kov, tudíž platinové šperky doporučujeme všem, které jiné drahé kovy dráždí. Platina neobsahuje žádné příměsi jiných kovů a právě díky tomu jsou platinové šperky hypoalergenní.

Díky své vysoké tvrdost je tento kov ideální pro diamantové šperky. Diamanty drží v platině velmi pevně a nositel se rozhodně nemusí bát jakéhokoliv nechtěného povolení.

Další výhodou platiny je její nemožnost poškrábání a to z ní dělá ideální drahý kov do každodenních šperků.

platina_material_drahy_kov_zlatnictví_salaba_zlatnické_studio_1

PLATINOVÉ ŠPERKY VE ZLATNICKÉM STUDIU SALABA

Všechny prsteny, které naleznete na našem e-shopu vyrábíme i z platiny. Platinový zásnubní prsten je krásným nositelem ryzí lásky. Stejně tak nabízíme také platinové snubní prsteny. Náušnice z platiny nabízíme v omezené nabídce, avšak rádi vám vyrobíme šperk z platiny na míru

Moissanit

Co je moissanit?

V roce 1893 nositel Nobelovy ceny, francouzský vědec Dr. Henry Moissan zkoumal částečky meteoritu z kaňonu Diablo v Arizoně. Zde objevil nepatrné množství třpytivého nerostu a zjistil, že je tvořen z karbidu křemíku. V roce 1905 byl tento minerál na jeho počest pojmenován Moissanit.

V přírodě se Moissanit vyskytuje jen v nepatrném množství. Trvalo dalších více než sto let, než se špičkovým odborníkům podařilo vyrobit a dokonale vybrousit velké krystaly moissanitu a proměnit ho v oslňující drahokam.

Moissanit je velice podobný diamantu, má tvrdost 9,25, lesk 20,40% a dokonce 2,5krát větší oheň než diamant. Pro netrénované oko je téměř nemožné odlišit od sebe moissanit a diamant. Moissanit, díky svým vlastnostem, ale i několikanásobně nižší ceně, tvoří ideální drahokam do šperků pro každodenní nošení.

 

Více o porovnání moissanitu a diamantu se dočtete v článku Diamanty, nebo moissanity.

 

 

Drahokamy

Šperky s drahokamy

Drahými kameny jsou nazývány nerosty (minerály) nebo i horniny, které svými výjimečnými vlastnostmi
BARVOU, LESKEM, TVRDOSTÍ nebo SCHOPNOSTÍ LÁMAT SVĚTELNÉ PAPRSKY – vynikají nad ostatní nerosty.

 

Za drahokam byl považován nerost, který měl vyšší tvrdost než 7 Mohsovy stupnice tvrdosti.

Mezi nejoblíbenější drahokamy patří diamant, rubín, safír, smaragd, beryl, spinel aj.

 

Níže najdete drahé kameny řazené podle barevného spektra:

  • Čirá – diamant, moissanite, zirkon, křišťál
  • Bílá – opál, perla (odstín perleťový), korál
  • Růžová- růženín, granát, topaz, turmalín, japonská perla, korál
  • Červená- rubín, spinel, turmalín, granát, jaspis, korál, karneol
  • Žlutá – citrín, jaspis, safír, topaz, turmalín, jantar
  • Zelená – smaragd, chryzopras, turmalín, olivín
  • Modrá – safír, spinel, topaz, akvamarín, turmalín, jaspis, chalcedon
  • Modrozelená – tyrkys, smaragd, turmalín
  • Fialová – ametyst, safír, spinel, tanzanit
  • Černá – černá perla, hematit

37207019_720x528_72_RGB


Hallová, Cally: Drahé kameny, Obrazový průvodce k více než 130 odrůdám drahých kamenů z celého světa. Martin 1996.
Korbel, Petr, Milan, Novák: Encyklopedie Minerály. Dobřejovice 1999.
Croweová, Judith: Drahé kameny a šperky. Praha 2007.

4 položek celkem

POTŘEBUJETE JEŠTĚ S NĚČÍM PORADIT?

Jana Salabová

+420 777 131 306 salabova@zlatnictvisalaba.cz

Klára Salabová

+420 774 521 154 salabova@zlatnictvisalaba.cz

(certifikát)U všech diamantů větších 0,30 ct poskytujeme certifikáty GIA, HRD, nebo IGI.