Drahé kovy a kameny

Zlato

Zlato je jedním z mála přírodních kovů, které v zemi nacházíme v použitelném stavu, aniž bychom je museli čistit nebo tavit.
Dalšími takovými kovy jsou stříbro, měď a platina.

Zlato velmi měkké a na vzduchu stálé. Vyskytuje se ve formě zrn. Je to nejkujnější a nejtažnější kov na Zemi. 
Pro výrobu šperků bylo zlato známo a vysoce ceněno již dávno ve starověku.

Zlato má překrásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Barva zlata závisí na množství a druhu příměsí, které obsahuje. 
Přírodní zlato je typicky zažloutlé, avšak při použití ve zlatnictví podle zakázky se jeho barva mění a zvyšuje se jeho tvrdost.
Přidá-li se stříbro, platina, nikl nebo zinek, vzniká světlé nebo bílé zlato. Přidáním mědi vzniká červené nebo růžové zlato.

Ryzost zlata je určena podílem přítomného ryzího zlatého kovu a vyjadřuje se jednotkou zv. karát
Nejčistší zlato je nazýváno čtyřiadvacetikarátové, a to je forma, v níž je skladováno jako čistý mincovní kov. 

Zlaté šperky jsou vhodné pro všechny typy zákazníků s citlivou pokožkou anebo alergií na kov.
Další výhodou jsou tři odstíny kovu - žlutý, bílý nebo růžový, proto se hodí pro všechny barevné typy. 


Braniš, Antonín: Materiály pro zlatníky a klenotníky. Praha 1992.
Hochleitner, Rupert: Drahokamy a šperkové kameny. Praha 1995.
Croweová, Judith: Drahé kameny a šperky. Praha 2007.
Zlato, zlato, zlato. ŠPERK & MÓDA. Prosinec  4/2015, s. 42-43. Praha: BEZ, spol. s.r.o. 

Platina

Platina se používá po tisíce let a je jedním ze tří drahých kovů – zlata, stříbra a platiny.
Má punc nejvzácnějšího a nejdražšího drahého kovu.

Název platina vznikl v Jižní Americe od španělského slova plata, což znamená stříbro.

Platina byla též nazývána bílým zlatem, a to jako slitina zlata a železa.
Nachází se velmi málo čistá – ryzí, většinou je ve sloučeninách s platinovými kovy, zlatem, niklem a jinými kovy.

Barva platiny je šedobílá, je opakní a má vysoký lesk.
Platina je tvárná, kujná a měkká. Na vzduchu je stálá. Odolává hydroxidům a kyselinám a na rozdíl od stříbra se nezakaluje

Nejvíce se používá v klenotnictví, dále v chemickém průmyslu, v lékařství a v nových odvětvích moderní průmyslové výroby.
Platinové kovy také najdeme pod názvy palladium, rhodiumrutheniumosmium a iridium. Barvou se podobají platině, mají však rozdílné fyzikální vlastnosti.

Palladium je světlejší barvy než platina a má vysoký kovový lesk.
Ve zlatnictví se používá ve slitinách se zlatem a stříbrem. Vzniká tak měkká slitina bílého zlata, které se používá k zasazování drahokamu do šperků.

KOLEKCI PLATINOVÝCH ŠPERKŮ NAJDETE U NÁS VE 3D ZLATNICKÉM STUDIU.


Braniš, Antonín: Materiály pro zlatníky a klenotníky. Praha 1992.
Hochleitner, Rupert: Drahokamy a šperkové kameny. Praha 1995.
Croweová, Judith: Drahé kameny a šperky. Praha 2007.

Moissanite

Co je moissanite?

V roce 1893 nositel Nobelovy ceny, francouzský vědec Dr. Henry Moissan zkoumal částečky meteoritu z kaňonu Diablo v Arizoně. Zde objevil nepatrné množství třpytivého nerostu a zjistil, že je tvořen z karbidu křemíku. V roce 1905 byl tento minerál na jeho počest pojmenován Moissanite.

V přírodě se Moissanite vyskytuje jen v nepatrném množství. Trvalo dalších více než sto let, než se špičkovým odborníkům podařilo vyrobit a dokonale vybrousit velké krystaly moissanitu a proměnit ho v oslňující drahokam.

Moissanite je velice podobný diamantu, má tvrdost 9,25, lesk 20,40% a dokonce 2,5krát větší oheň než diamant. Pro netrénované oko je téměř nemožné odlišit od sebe moissanite a diamant. Moissanite, díky svým vlastnostem, ale i několikanásobně nižší ceně, tvoří ideální drahokam do šperků pro každodenní nošení.

 

 

Drahokamy

Šperky s drahokamy


Drahými kameny jsou nazývány nerosty (minerály) nebo i horniny, které svými výjimečnými vlastnostmi
BARVOU, LESKEM, TVRDOSTÍ nebo SCHOPNOSTÍ LÁMAT SVĚTELNÉ PAPRSKY – vynikají nad ostatní nerosty.

 

Za drahokam byl považován nerost, který měl vyšší tvrdost než 7 Mohsovy stupnice tvrdosti.

Mezi nejoblíbenější drahokamy patří diamant, rubín, safír, smaragd, beryl, spinel aj.

 

Níže najdete drahé kameny řazené podle barevného spektra:

  • Čirá – diamant, moissanite, zirkon, křišťál
  • Bílá – opál, perla (odstín perleťový), korál
  • Růžová- růženín, granát, topaz, turmalín, japonská perla, korál
  • Červená- rubín, spinel, turmalín, granát, jaspis, korál, karneol
  • Žlutá – citrín, jaspis, safír, topaz, turmalín, jantar
  • Zelená – smaragd, chryzopras, turmalín, olivín
  • Modrá – safír, spinel, topaz, akvamarín, turmalín, jaspis, chalcedon
  • Modrozelená – tyrkys, smaragd, turmalín
  • Fialová – ametyst, safír, spinel, tanzanit
  • Černá – černá perla, hematit

Hallová, Cally: Drahé kameny, Obrazový průvodce k více než 130 odrůdám drahých kamenů z celého světa. Martin 1996.
Korbel, Petr, Milan, Novák: Encyklopedie Minerály. Dobřejovice 1999.
Croweová, Judith: Drahé kameny a šperky. Praha 2007.

4 položek celkem