Drahé kovy a kameny

Zlato je jedním z mála přírodních kovů, které v zemi nacházíme v použitelném stavu, aniž bychom je museli čistit nebo tavit. Dalšími takovými kovy jsou stříbro, měď a platina.

SEZNAMTE SE SE ZLATem

Pro výrobu šperků bylo zlato známo a vysoce ceněno již dávno ve starověku. Zlato bylo známo již v dávno ve starověku. Nejstarší naleziště zlata byla odkryta pravděpodobně před 5 000 roky př. n. l. v Indii, odkud se dostalo do Babylónie a Persie. V Egyptě se těžilo též v této době v Núbii. Féničané znali způsob dobývání a zpracování zlata dříve než Řekové a Římané. 

Zlato se nachází téměř na celém světě. Nálezy zlatých ložisek v průběhu 19. století byly až neuvěřitelné. Baly to léta „zlatých horeček“ v USA - na Aljašce a v Kalifornii, v jižní Africe, Austrálii a na Sibiři. 

V Čechách se zlato dolovalo a rýžovalo asi v 8. století, a to na zlatonosných řekách Otavě a Blanici, jejichž písky byly na tento kov bohaté. Nejznámější doly na zlato byly u Jílového, kde bylo zlato zarostlé v křemenných žilách. Ve 13. a 14. století se dobývalo zlato v Kašperských Horách, kde se v malém množství těží i dodnes. 

VÝSKYT ZLATA V PŘÍRODĚ

V přírodě se vyskytuje nejčastěji ryzí v podobě zrnek nebo šupinek, a to buď v křemenných žilách, které prostupují horniny, nebo v náplavech vzniklých odplavením zvětralých zlatonosných hornin.

Větší kousky, tzv. valouny se vyskytují velmi zřídka. Jeden z největších valounů zlata byl nalezen v Austrálii a měl hmotnost 70,9 kg. Další velké valouny byly objeveny v USA, Rusku, jižní Africe a Brazílii. V menším množství bývá zlato přimíseno v kyzech - pyritech.

Předpokládá se, že do dnešního dne se na světě vytěžilo dolováním a rýžováním asi 117 tisíc tun tohoto drahého kovu. 

Zlato má překrásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Barva zlata závisí na množství a druhu příměsí, které obsahuje. Přírodní zlato je typicky zažloutlé, avšak při použití ve zlatnictví podle zakázky se jeho barva mění a zvyšuje se jeho tvrdost. 

Přidá-li se stříbro, platina, nikl nebo zinek, vzniká světlé nebo bílé zlato. Přidáním mědi vzniká červené nebo růžové zlato.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Zlato (Au) má hustotu 19,3 kg/dm³ a má teplotu tání 1 063 °C. Zlato má krásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Je velmi měkké (T - 2,5). Je to nejkujnější a nejtažnější kov na Zemi. Dá se vytepat na tloušťku až 0,0001 mm.

Z 1g ryzího zlata lze vytáhnout tenký drátek až 1 km. Na vzduchu je stálé. Rozpouští ho lučavka královská, rtuť a kyanid draselný a kyanid solný. 

RYZOST ZLATA

Ryzost zlata je určena podílem přítomného ryzího zlata ve slitině a vyjadřuje se jednotkou zvanou karát - kt. Nejčistší zlato má 24 karátů, zatímco 18karátové zlato má 75% čistého zlata a  14karátové zlato má 58,5% čistého zlata. Ve zlatých špercích zbývající podíl slitiny se nejčastěji používá stříbro. Mimo jiné se používá také platina, palladium, měď, zinek, nikl a kadmium.

Ryzí zlato se používá velmi málo, jedině ve zlatotepectví a při pokovování v chemických a technických odvětví. Cena zlata na světových trzích se udává na jednu trojskou unci - 31,1 g.

VÝHODY ZLATA

Zlaté šperky jsou vhodné pro všechny typy zákazníků s citlivou pokožkou a nebo alergií na obecný kov. 

Další výhodou zlata je, že uspokojí jakékoliv zákazníkovo přání, co se barvy kovu týče. Na výběr je totiž ze žlutého, bílého i růžového zlata. Žluté zlato je tradiční a klasické. Bílé zlato sluší světlejší pokožce a v posledních letech jeho obliba velmi vzrostla stejně s poptávkou po platině. Aktuálně nejmodernější je růžové zlato, které něžně ladí s odstínem kůže. Hodí se zejména pro mladé moderní ženy.

Hodnota zlatého šperku v čase neklesá. V dobách nouze v nich máte uloženou investici. 

Všechny naše zlaté šperky SALABA vyrábíme z 14kt i 18kt z bílého, žlutého i růžového zlata.

Platina se používá po tisíce let a je jedním ze tří drahých kovů – zlata, stříbra a platiny. Má punc nejvzácnějšího a nejdražšího drahého kovu.

SEZNAMTE SE S PLATINOU

Platina je objevena v Evropě teprve v 16. století jako šedobílý neroztavitelný kov. Staří Řekové a Římané zřejmě platinu znali, neboť ve spisech Pliniových se mluví o kovu bílé barvy, který se objevuje společně se zlatem ve zlatonosných pískách a je těžší než zlato.

Teprve roku 1750 bylo zjištěno, že platina má jiné vlastnosti než zlato a stříbro. Název platina vznikl ze španělského slova plata, což znamená stříbro. Platina byla též nazývána bílým zlatem, a to jako slitina zlata a železa. 

Později v roce 1777 byla platina důkladně prozkoumána a bylo zjištěno, že je to prvek se specifickými vlastnostmi, které se značně liší od vlastností zlata a stříbra. Nachází se velmi málo čistá – ryzí, většinou je ve sloučeninách s platinovými kovy, zlatem, niklem a jinými kovy.

Nejvíce se platina používá v klenotnictví, dále v chemickém průmyslu, v lékařství a v nových odvětvích moderní průmyslové výroby. Platinové kovy také najdeme pod názvy palladium, rhodium, ruthenium, osmium a iridium. Barvou se podobají platině, mají však rozdílné fyzikální vlastnosti. Platina je považována za 10x vzácnější drahý kov, než zlato.

Palladium je světlejší barvy než platina a má vysoký kovový lesk. Ve zlatnictví se používá ve slitinách se zlatem a stříbrem. Vzniká tak měkká slitina bílého zlata, které se používá k zasazování drahokamu do šperků.

Rhodium se ve šperkařství používá při pokovování šperků tzv. rhodiování. Zlaté šperky mají přirozeně nažloutlou barvu a pro docílení zářivě bílého efektu se šperk na konci výrobního procesu vždy rhodiuje a tím získá zářivě bílou barvu. Někteří zlatníci tento poslední krok nepraktikují, jelikož chtějí přiznat přirozenou barvu zlata, v našem zlatnickém studiu SALABA šperky z bílého zlata vždy rhodujeme.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Platina (Pt) má hustotu 21,5 kg/dm³ a teplotu tání 1 773 °C. Platina je barvy černobílé a má vysoký lesk. Je tvárná, kujná, měkká a houževnatá. Na vzduchu je stálá. Odolává hydroxidům a kyselinám a na rozdíl od stříbra se nezakaluje. Rozpouští ji jen horká lučavka královská. 

Platina je velmi vzácný drahý kov, ročně se vytěží pouze okolo 200 tun. V porovnání se zlatem, či jiným drahým kovem je toto pouze zlomek. 

VÝHODY PLATINY

Platina je antialergický kov, tudíž platinové šperky doporučujeme všem, které jiné drahé kovy dráždí. Platina neobsahuje žádné příměsi jiných kovů a právě díky tomu jsou platinové šperky hypoalergenní.

Díky své vysoké tvrdost je tento kov ideální pro diamantové šperky. Diamanty drží v platině velmi pevně a nositel se rozhodně nemusí bát jakéhokoliv nechtěného povolení.

Další výhodou platiny je její nemožnost poškrábání a to z ní dělá ideální drahý kov do každodenních šperků.

PLATINOVÉ ŠPERKY VE ZLATNICKÉM STUDIU SALABA

Všechny prsteny, které naleznete na našem e-shopu vyrábíme i z platiny. Platinový zásnubní prsten je krásným nositelem ryzí lásky. Stejně tak nabízíme také platinové snubní prsteny. Náušnice z platiny nabízíme v omezené nabídce, avšak rádi vám vyrobíme šperk z platiny na míru. 

Více informací na téma prsteny z platiny si můžete přečíst zde.

Co je moissanit?

V roce 1893 nositel Nobelovy ceny, francouzský vědec Dr. Henry Moissan zkoumal částečky meteoritu z kaňonu Diablo v Arizoně. Zde objevil nepatrné množství třpytivého nerostu a zjistil, že je tvořen z karbidu křemíku. V roce 1905 byl tento minerál na jeho počest pojmenován Moissanit.

V přírodě se Moissanit vyskytuje jen v nepatrném množství. Trvalo dalších více než sto let, než se špičkovým odborníkům podařilo vyrobit a dokonale vybrousit velké krystaly moissanitu a proměnit ho v oslňující drahokam.

Moissanit je druhý nejtvrdší drahokam na světě hned po diamantu. Má i velmi podobné vlastnosti - tvrdost 9,25, lesk 20,40% a dokonce 2,5krát větší oheň než diamant. Pro netrénované oko je téměř nemožné odlišit od sebe moissanit a diamant. Moissanit, díky svým vlastnostem, ale i několikanásobně nižší ceně, tvoří ideální drahokam do šperků pro každodenní nošení.

Více o porovnání moissanitu a diamantu se dočtete v článku Diamanty, nebo moissanity.

Šperky s drahokamy

Ve zlatnickém studiu Salaba ručíme za pravost kamenů a jejich kvalitu